Putování v roce 2019 bylo poznamenáno tragickou událostí. Naše kamarádka, společnice, ochranitelka a právoplatný člen výpravy bohužel již není mezi námi. Prožívali jsme hrozné chvíle a neustále si kladli otázku co dál. Byli jsme zrovna v Gruzii. Nakonec jsme se rozhodli naší expedici dokončit. Ve jménu Korynky. Jistě by si to tak přála.

I když ve zkrácené podobě, kdy Moldavsko a Ukrajinu jsme museli vynechat úplně a z "Expedice Asia", byť se nám podařilo dojet až do Náhorního Karabachu, jsme se asijského kontinentu dotkli jen tak lehce, jsme toho zažili víc než dost.

Naše vyprávění začíná...

Tak je to tady. Den "D" nastal a naše expedice do Asie konečně startuje. Ráno vyjíždíme z Prahy a po ujetí 199 kilometrů a necelých osmi hodinách jízdy po silnici s honosným názvem déjedna dojíždíme na konec Evropy. Tím by naše expedice teoreticky mohla skončit. Chceme však poznat i něco víc, například to, do jaké míry sem došla civilizace, nebo umějí-li zdejší obyvatelé již používat základní nástroje (např. pazourek) a tak pokračujeme ještě o kilometr dále a navštěvujeme první vesničku na asijském kontinentu. Název si již nevybavuji, ale znělo to něco jako Drno, Hrno, nebo Zrno. Předem jsme byli upozorněni, že zde však nic zajímavého není. Po chvilce zjišťujeme, že zde fakt nic není a my se tak rozhodujeme pokračovat dále, poznat tento doposud málo objevený kontinent. Navečer dojíždíme do země plné automobilů s empézetkou SK. Zřejmě jakési Slovanské království. Tak nám držte palce...